Sedmkrát upadneš, osmkrát vstaň.

Hrozný den s dobrým koncem

22. března 2008 v 17:43 | Radka0305 |  Příběhy a povídky
!!!PROSÍM NEKOPÍROVAT!!!
Karolína se podívala na hodinky. Čekala už půl hodiny. A už toho měla akorát tak dost. Marek měl přijít ve čtyři. Hodinky ukazovaly 16:30 a on tu ještě nebyl. Neobtěžoval se ani napsat, natož zavolat. Takhle je to vždycky, pomyslela si Karolína. Vymýšlím program a on pak přijde dlouho jako by se nechumelilo. Taky že se nechumelilo. Svítilo první jarní sluníčko, ale Karolíně to na náladě nepřidalo. Myslela, že se půjdou projít a potom třeba do kina. Jenže to by musel Marek přijít. Vlastně ji ani moc nepřekvapovalo, že tu nebyl. On totiž včas nepřišel nikdy. Jednou potřebovala babička donést nákup, podruhé ségra vysvětlit fyziku. Že má babičku sto kilometrů daleko a sestru na vysoké škole mu zřejmě nedošlo. A ona se tak snažila. Před zrcadlem strávila snad hodinu a pětkrát se převlékla, jen aby se mu líbila.
Znovu pohlédla na hodinky. 16:49. Karolíně došla trpělivost. Z kapsy vytáhla mobil a vytočila Markovo číslo. "Co je?" ozvalo se na druhém konci. To Karolínu ještě víc rozčílilo. "Jak co je," vyhrkla bez pozdravu, "to bych se spíš měla ptát já, ne? Měli jsme rande dole u řeky v parku, jestli to nevíš. Ve čtyři. A víš kolik je? Za deset minut pět!" Ječela do sluchátka jako smyslů zbavená. Paní středního věku venčící pejska se po ní překvapeně ohlédla. Ale Karolíně to bylo jedno.
"Tobě to ale nevadí, co? Nepotřebovala zase babička nakoupit? Nebo tě snad máma nutila provádět jarní úklid?"
"Kájo, uklidni se. Já jsem prostě zapomněl. Pařili jsme s kámošema na počítači. Čekej, já tam hned jedu."
"Jo tak tys zapomněl. Hele víš co? Já už toho mám dost. Když jsou ti kámoši milejší než já, to se holt nadá nic dělat. Takže sem už ani chodit nemusíš. Je totiž KONEC. Už mě to totiž začíná unavovat. Čau." Nenechala Marka ani promluvit a hovor ukončila.
Dosedla na nejbližší lavičku. Pozorovala řeku a na ní párek divokých kachen. Byli dvě, pár a ona...ona byla sama. Do očí se jí začali drát slzy. Proč jí to nikdy z žádným klukem nevyjde? Proč? Proč? Proč?
Honza se vyspal s každou, Michal trávil volný čas po hospodách a diskotékách. Jít s Karolínou do bazénu pro něho byla ztráta času. A Marek? Toho Karolína snad ani nezajímala. Nikdy sám od sebe nezavolal, nikdy ji nepozval třeba na večeři.
Karolína zavřela oči a slzy jí tekly proudem. Prodíraly si cestu make-upem, který na sebe dneska odpoledne patlala. Dělala to zbytečně. S Markem byl konec. Sama ho pslala k vodě, ale stejně to bolelo...
Dneska jí nevycházelo nic. Ráno zaspala a slízla poznámku za pozdní příchod. Do toh pětka z dějáku a v jídelně jí nějaká nána polila čajem. Doma dostala vynadáno od mámy zatu nedostatečnou a dostala zákaz na sobotní diskotéku. Těšila se aspoň na Marka, na to, že budou spolu. A takhle to dopadlo.
"Hele jseš v pohodě?" Karolína otevřela oči. Stál před ní kluk na kolečkových bruslích. Byl vysoký a docela hezký. Původně na něho chtěla vyjet, proč ho to zajímá. Ale on přece nemohl za to, že má blbou náladu. Usmála se přes slzy. "Ale jo, nic mi není."
Kluk zavrtěl blonďatou hlavou. "Jasně, proto tady teď sedíš a bulíš."
Zase na něho chtěla vyjet. A zase to neudělala. Docela se jí líbil a určitě to nemyslel zle.
"To by bylo na dlouhý vyprávění. Asi by tě to ani nezajímalo."
"Možná jo, ale ty mě zajímáš určitě. Taková hezká holka a sedí ubrečená v parku. Mimochodem, já jsem Tomáš."
"Karolína."
"Hele a nepůjdem se projít? Já mám času dost, nikdo na mně nečeká."
"Na mně vlastně taky ne." Karolína se opět usmála. "Tak půjdem, jestli chceš," řekla ještě a vstala z lavičky. Dnešní den zase nebyl až tak příšerný...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama